Rozjímavé intermezzo

http://irv-artshark.deviantart.com/art/holding-hands-85080179

 V pátek ráno jede Bianka autobusem se mnou, protože jde navštívit rodiče, a tak máme kousek společnou cestu. Vystoupí pak a já pokračuji v cestě dál do Popradu, kde mám další spoje do Kapušuan. Usoudily jsme, že aspoň to bude jednodušší rozloučit se - prostě vystoupit z autobusu, protože loučení není většinou lehké. To je ta trochu težší záležitost na cestách - potkám příjemné lidi a spřátelím se, strávím s nimi pěkné chvíle, ale také to znamená je opustit, když pokračuji v cestách dál. Může to být jen na krátkou dobu, někdy bohužel i napořád. 

 

   Naopak některá setkání se nám můžou zdát zrpvu jako nepříjemné, nakonec ale zjistíme, že

nás to posunulo, inspirovalo ke změně k lepšímu, nebo prostě jen pomhlo pochopit určitou situaci a otevřelo obzor. Za tu chvíli jsem poznala několik lidí. Viděla jsem, jak každý člověk na světě má svoje problémy, a úplně kazdý člověk si něco v životě řeší. Pro někoho tatáž situace může být nesmyslná, pro někoho ale situací vážnou. 

   Každý máme nějaké težkosti, které nemusíme za každou cenu u druhých pochopit, mnohem důležitější je umět je respektovat. Nastanou pak chvíle, kdy člověk s těmito lidmi, které potká, může jen tak sedět, nachvíli vše vypustit pryč a zůstat jen v realném čase, bez myšlenek na budoucnost, minulost, a s obavami, které nás dobprovázejí každým dnem, bez toho aby jeden druhého posuzoval na základě postavení, nebo čehokoliv jiného. Nakonec pak zjistíme, že v základu jsme vlastně všichni úplně stejní – toužíme po jednom: po vnitřním klidu a lásce.